Krakonošova zahrada

Na jedné noze

Slzy žen jsou Léthé, z níž pijí zapomenutí; číše, ze které se opíjejí; lázeň, ve které se očišťují; příkop plný vody, jímž se opevňují proti nepřátelům; studánka, v níž ješitně zrcadlí svou ctnost; konečně voda, jež teče.

* * *

Ženy milují nešťastně z pustého rozkošnictví.

* * *

Ženy mají větší schopnost litovati hříchu, a tudíž větší schopnost k hříchu samotnému.

* * *

Morálka žen končí dvěma cípy: zvědavostí a strachem.

* * *

Ctnost je naučitelná, mluvil Sokrates; avšak ona je více než naučitelná, neboť jest nakažlivá.

* * *

Nerovný boj: Nepoddá-li se žena, vítězí; poddá-li se, diktuje podmínky vítěze; v obojím případě získává.

* * *

Kejklíř je podoben umělci, neboť překonává hmotu. Je podoben ženě, neboť miluje své tělo a žije z něho.

Na druhé noze

Ženy v divadle: Divadlo je školou divadla.

* * *

Bůh stvořil muže jako podobenství sebe a ženu jako podobenství života. Muž je bůh v malém: proto tvoří. Žena je příroda v malém: proto rodí.

* * *

„Styk muže s prostitucí shledávám nemravným.“ Zcela správně, madam; neboť jest to hřích, jenž není vykoupen a ospravedlněn skandálem nebo utrpením.

* * *

„Žena jest jen tělo.“ Pustý cyniku, jak můžete zapomenouti na její toaletu?

* * *

Panenství je virtuální. Obnovuje se s každým novým milencem.

* * *

Dívko, pravíš, že miluješ květiny? Řeknu-li ti, že květ je vyzdobené rodidlo rostliny, pocítíš k němu nenávist ženy k ženě.

* * *

Psáti o ženách aforismy je smyslná rozkoš svlékání žen; psáti o nich romány je smyslná rozkoš oblékání žen.

Člověk a zvíře

Ve Varieté vystupuje Konzul Petr, věhlasná opice. Kouří, chodí na nočník a jezdí na kole; tedy je podobná člověku. Avšak ona je více než člověkem, je džentlmenem, neboť odívá se v bezvadný smoking a vylézá na stůl mezi vinné sklenice jako páni v chambre. Ale ona také fixluje v kartách; je tedy více než džentlmenem: je mužem světa.

* * *

Jak ponižující úloha pro zvíře, hráti roli člověka!

* * *

Je-li zvíře bito, nabývají jeho oči lidského výrazu. Jak mnoho musil tedy člověk trpěti, než se stal celý člověkem!

* * *

První člověk, poprvé postaven před zvíře, spatřil v jeho očích zrcadlený svůj vlastní strach; proto se osmělil a zvíře zabil; a od té doby je člověk pánem.

* * *

Viděli jsme psa, jenž honil se dokola za svým ocasem. V té chvíli cítili jsme v něm člověka, neboť ukázal se schopným bezúčelného jednání.

* * *

Tradiční ďábel má srst a rohy, ocas a netopýří křídla, ale pod zvířecí škraboškou lidské tělo. Není to zvíře špatně ukryté za maskou člověka, ale spíše člověk skrývající se za maskou zvířete: tedy vlk v beránčím rouše.

* * *

Praví-li milenec své družce „ty máš laní oči, ty máš kroky srnky, ó holubičko, ty máš gazelí zrak“, usvědčuje se ze sodomické neřesti.

* * *

Jak se naloží s odloženými šaty Petrovými? Přimlouváme se, aby byly dány chudému žáku: jsou černé, budou se hoditi k maturitě.