Písně kosmické
Jan Neruda · Kapitola XXXIII
PODŘIPSKU věnováno · Kapitola XXXIII
Již vyznám se ze všech hříchů svých,
rád dívky že za pas beru,
a miluju-li já k smrti rád,
že ještě se raděj peru.
Vím, vím, že je krásným celibát,
též humanistů ctím víru,
již myšlénkou čistou pracují
ku „věčnému“ v lidstvu míru.
Však mateřské Slunce prajinak
náš osud kdys upravilo
a Zem mezi Marsa, Venuši
tak doprostřed postavilo.
A marno je všechno kázání
a marna je všechna práce,
nám hvězdami provždy souzeno
ach! milovat se a prát se.
Text podle vydání: Básnické spisy Jana Nerudy – část druhá – Písně kosmické tak, jak bylo vydáno F. Topičem v Praze v roce 1907. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text redakčně zpracován. Text díla (Jan Neruda: Písně kosmické). Předčítání používá hlas vašeho prohlížeče nebo telefonu.