Hřbitovní kvítí
Jan Neruda · Kapitola L
Kapitola L
Milost! — Můž-li slavík jemný mnohým
krásnějšího slova zapěti?
Může-li však noční šedá sova
hrůznějšího také úpěti? — —
Strom bych žití svého v zemi vsadil,
krví vřelou denně zalíval,
tlukotem ho srdce okopával,
aby s časem stejně prospíval.
A kdy prsou hrany vyzvánějí,
že jsem smrt si pracně vydobyl,
ze stromu bych sestárlého sobě
motyku a prkna vyrobil.
Motykou a prkny připravil si
jámu, lůžko, jež mne pohostí,
ó, kéž vichr jámu sám zavaje! —
jiných žádných nechci milostí.
Text podle vydání: Básnické spisy Jana Nerudy – část první – Hřbitovní kvítí tak, jak bylo vydáno F. Topičem v Praze v roce 1907. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text redakčně zpracován. Text díla (Jan Neruda: Hřbitovní kvítí). Předčítání používá hlas vašeho prohlížeče nebo telefonu.