Filosofská historie

Neočekávejte, že vás zavedu do stinné zahrady Akademovy, abyste tam naslouchali učení božského Platona, aniž ve tmavý stín bujně zeleného vavřínu, kde by za ambrosiové noci mysl vaši naplňovala rozkoší hudba sfér nebeských.

Nevkročíme v onen svět, „kde Sokrates každému o sobě, že nic neumí, povídá, kde Diogenes ze sudu vykoukaje všecky mimojdoucí haní, kde Timon všechněm zlořečí, Demokritos všemu tomu se směje, Herakleitos naproti tomu pláče, Epikur hoduje a Anaxarchos praví, že to všecko nic není“.

Neseznámím vás s filosofy, „kteří pravdu každé věci znají, mimo jejichž vědomí ani nebe nic nedělá, ani propast ničeho neskrývá“, ale s filosofy, kterým bujná krev v mladém těle kolovala, kteří zpívali, dychtili a milovali, s nimiž dívky, jinak bradatých, učených filosofů nic si nevážící, rády se bavily, ba je milovaly.

Vedle starožitného, šestitřídního gymnasia zařízena v Litomyšli Františkem I. r. 1802 studia filosofická, nejprve o třech ročnících, jež l. 1842 byly obmezeny na dva. Učení to, podřízené vrchnímu dozoru biskupů Hradeckých, bylo ústavem samostatným pod zvláštním ředitelem, jsouc částí vysokých škol.

„Filosofem“ mohl se státi každý, kdož odbyl studia gymnasijní; pak navštěvoval prvním rokem přednášky v „logice“, a odbyl-li dobře zkoušky, postoupil do „fysiky“.

Kdo se chtěl věnovati studiím právnickým neb lékařským aneb kdo vůbec chtěl dosíci vyššího úřadu, musil se vykázati vysvědčením, že odbyl studia na ústavě filosofickém.

Tím se stávalo, že starší lidé, kteří již nějaký úřádek zastávali, přicházeli zpět na učení filosofické; a tak vedle dospělých mládenců zasedali dospělí mužové, naslouchajíce přednáškám otců piaristů.

Tenkráte bývalo na Židovském, někdy za dob bratrských Olivetském kopci živo! V nedalekém renesančním zámku vrchnost s četnou družinou a služebnictvem, v koleji piaristské mnoho bratří řádových i kleriků; a když ráno na vížce gymnasijní studentským zvonem zazvoněno, jen se hemžilo kol studenty a posluchači, jichž bývalo zapsáno v logice i tři sta, ve fysice pak na sedmdesát.

Tak prolog svůj doříkav, již oponu vyhrnuji.