Loupežník

Předehra

Z vrat vychází Profesor a Paní s kufříkem, plédem atd., za nimi Fanka, zívá. Je časně ráno.

PANÍ: Pospěš, je čas na dráhu.

PROFESOR: Hodina pokdy.

FANKA (chce vzít kufřík): Ukážou, pustěj! Já jim to donesu.

PROFESOR: Ne, ne, nenechávejte Mimi samotnou.

PANÍ: Fany, dáte na ni pozor?

FANKA: Bestarosti.

PROFESOR: Ano, buďte na to dítě opatrná, nechoďte od ní na krok –

MIMI (vystrčí na balkón hlavu v čepečku): Sbohem, tati, sbohem, maminko, a šťastnou cestu!

PROFESOR: Sbohem, Mimi, a měj na sebe pozor, jdi jen s Fankou na procházku a –

MIMI: Ano, tatínku.

PANÍ: Jdi ještě hajat, Mimi. Zítra večer nás čekej. A hezky poslouchej Fanku.

MIMI: Ano, maminko.

FANKA: Nemaj strach. Já dám pozor. No tak už dou!

PROFESOR: Tak sbohem dceruško! Buď opatrná!

PANÍ: Sbohem, Mimi! )

MIMI: Šťastnou cestu! )

FANKA: To trvalo! )

Němohra

Sotva Profesor a Paní zašli směrem k nádraží, Loupežník na sousední louce trhá třešně. Přiběhne statkář Prolog, hádají se, Prolog vezme Loupežníkovi klobouk, Loupežník zase sebere jeho klobouk a uteče. Po chvilce se zas objeví na louce, kde děvčata hrabou trávu, a baví je. Přiběhne Prolog a hrozí mu holí. Loupežník uteče do lesa. Prolog vynadá děvčatům a utíká za ním. Za okamžik se vynoří z lesa a vede ho za rameno na scénu. – Dále dle textu od začátku do konce prvého dějství. – Soused přijede se skutečným vozem.

Dohra prvního dějství

MIMI: To mne hlava rozbolela! )

Zatím Soused a Šefl naloží Loupežníka na vůz a jedou s ním k hospodě U Beránka. Děti a děvčata v tanci obklopí vůz a provodí Loupežníka až do dveří.

Konec prvního dějství.